Josef Janů a Vojtěch Franta - Kraj si musí určit, co vlastně chce

23. 09. 2020
Josef Janů a Vojtěch Franta - Kraj si musí určit, co vlastně chce

Josef Janů a Vojtěch Franta jsou ve vedení kraje čtyři roky. Co se jim povedlo a nepovedlo? Jaké jsou programové představy na další období? To vše ve velkém dvojrozhovoru!

Ve vedení kraje jste takřka čtyři roky. Je za tu dobu něco, co se vám vysloveně nepovedlo?

Josef Janů (JJ): Největší dluh máme v pomalé elektronizaci krajského úřadu. Pořád obíhají papíry fyzicky, jsou to tisíce stránek. Nepodařilo se nám přesvědčit ostatní členy rady, aby přešli na plnou digitalizaci. S tím souvisí třeba i možnost, aby byla příležitost podat elektronicky nejen žádost o dotaci, což nyní je, ale také její vyúčtování, které se musí stále provádět fyzicky. Není to jen naše chyba. Je to problém nastavení nejen systému, ale i hlav na úřadu. Druhou věcí, která mě štve, je skutečnost, že se málo projektuje. Stojíme před obdobím, kdy je velká šance získat investiční peníze. A ty projekty nemáme proto, že si s gustem podřezáváme větev a neklademe důraz na projektovou přípravu. Ostatní členové rady nevěří dobrému plánování a přípravě.

Vojtěch Franta (VF): Nepovedlo se to, co jsme věřili, že se povést muže. Tedy zvrátit negativní trendy v řade oblastí, například v odlivu mladých lidí. Je samozřejmě otázkou, jak dlouhý čas potřebuješ k otočení takového vývoje. Jestli ti na to stačí čtyři, osm nebo dvanáct let. Ti zkušenější politici říkají, že v prvním období se musí bezhlavě investovat, ale také začít plánovat. Vytvořili jsme celou řadu projektů, které se začínají rozbíhat, jejich plný efekt se projeví příští volební období.

A na druhé straně, pokud byste měli vypíchnout tu nejlepší věc, která se vám povedla za čtyři roky na úřadě?

VF: Jsem rád, že jsme poprvé v historii našeho kraje založili vědecko-výzkumnou instituci, a to ještě v oblasti lázeňství a balneologie, které vnímám jako základ celého našeho regionu. Věřím, že vzniklý institut pomůže obhájit a prokázat léčivé účinky našich pramenů.

JJ: Pro mě je absolutně nejdůležitější, že jsme naskočili do programu na podporu regionu, ať už je to RE:Start nebo Just Transition Fund. Jsou to investiční peníze, které kraj potřebuje. Nyní už nemáme čtyři roky ztrátu, ale stále jsme tak rok pozadu za dalšími českými kraji.

Jak se vám v koalici spolupracovalo? Dařilo se vám přesvědčovat kolegy o Pirátském programu?

JJ: Myslím si, že poměrně ano. Snažím se jednat s každým a nedělá mi problém z mírné domluvy přejít do hádky. Ale uznávám, že měkcí povahy tlak od některých členů rady přijímaly hůře.

VF: V Mariánských Lázních jsme také měli koalici s ANO a ODS, tak jsem trochu věděl, do čeho jdeme. Trochu se obávám, že jak jsme na různých spektrech politického kompasu, tak pak jsme v určitém resortismu. Zahnízdíme se na svých odborech a jedeme si svoji, než abychom hledali průsečíky napříč. I když možná navenek byla koalice jednotná, ve skutečnosti si každý hleděl svého písečku.

JJ: Souhlasím s Vojtou. Bylo by dobré, kdyby koalice pracovala na tématech společně, ale bohužel systém je takhle nastaven a zejména radní za ODS nesli nelibě, pokud se někdo zajímal o jejich problematiku. Uvítal bych, kdyby příští hejtman a rada byli daleko prostupnější jednotlivým tématům a my nebyli překvapeni, jako se nám to stalo u školství a stane se pravděpodobně u zdravotnictví.

Co jsou ty zásadní priority pro Karlovarský kraj v nejbližších letech?

JJ: Vzdělávání. Všeho se klidně můžeme zbavit a vytěžit, ale vždy nám zůstanou lidé a jejich potenciál. Dá se zvednout z libovolných poměrů, ale je potřeba k tomu nastavit příhodné podmínky. Samotný kraj to pochopitelně nezvládne, ale i my se musíme snažit tomu napomoci a nezabředávat do stavu, který je všude v republice.

VF: Souhlasím, vzdělávání podepisuji. Jen se bojím, že nakonec si stejně budeme muset poradit sami, protože se nám v minulosti příliš nevyplatilo čekat na pomoc zvenčí. Pak bychom si mohli jako kraj určit, kam vlastně chceme dospět. A v tomto bychom neměli mít malé cíle. Vlastně jsme si to stále ještě neřekli a nevíme to. Chybí nám jednotná vize, za kterou bychom šli.

Mohli bychom si také uvědomit, že patříme do středu Evropy a máme za své sousedy bohaté a úspěšné regiony, tedy zejména na německé straně. Od nich máme stále podanou ruku, kterou se nám příliš nedaří opětovat. Ten potenciál je obrovský.

JJ: Jednou z vizí by mohlo být lázeňství a péče například o seniory. Rád bych ale ještě doplnil k mezikrajské spolupráci. Rada jako celek velmi špatně komunikovala s okolními kraji, přičemž sousedé z Plzeňského a Ústeckého kraje jsou velmi vstřícní. Nesmíme se bát kontaktu a jezdit tedy nejen k sousedům českým, ale zejména německým.

Tradiční bolístkou je odchod mladých lidí z kraje. Jak tento trend zastavit, nebo alespoň jak se ho pokusit zmírnit?

VF: Je to trend, který se děje všude na světe, takže si lze vzít dobré příklady odjinud. Pokud se tedy podíváme za hranice, lidé se do regionu vracejí za prací s velkou přidanou hodnotou a s něčím, co je může nalákat, například na inovativní projekty. Můžeme si říkat, že to bude na krásné životní prostředí, můžeme si říkat, že to bude na krajinu jezer, ale realita je taková, že lidé jdou vždy za zajímavou pracovní nabídkou.

JJ: Pochopitelně, že většina lidí chce zůstávat po škole tam, kde má společenské zázemí a výběr z příležitostí. Ale mezi nějakým 30.-40. rokem začínají lidé shánět prostor, kde by chtěli mít rodinu, což třeba Praha úplně nebývá. Je potřeba jim nabídnout dobrou práci, dobrou dopravní obslužnost, slušné školy, zdravotní zabezpečení a rozumné kulturní vyžití.

VF: Nesmíme zapomenout na vlastní vysokou školu v kraji, která tu je potřeba. Beru, že v každém regionu nemůže být špičková univerzita, ale máme tu svá specifika, například lázeňství, kde můžeme naši autenticitu spojit vysokoškolským vzděláním.

JJ: Jsem přesvědčen, že tu v budoucnu vlastní vysokou školu mít budeme.

A může vlastně tomu kraj nějak napomoci?

JJ: Máme nyní velký investiční nástroj. Musíme tedy prostřednictvím pobídek zkusit nalákat firmy právě s tou velkou přidanou hodnotou. Kraj ale nikdy nebude hlavní investor, který by to mel dělat.

VF: Kraj by si měl zejména předem určit, jaký průmysl a kde by chtěl mít a ve spolupráci s městy a obcemi vytipuje vhodná místa. Kraj má páky docela velké a stejně tak i finanční možnosti vetší než obce. Nesmíme zapomínat ani na měkké projekty, podpora startupů, třeba nějakým startovacím balíčkem. Kraj tomu musí jít naproti.

JJ: Problém je, že nepřemýšlíme nad krajem jako celkem, po chvilce dojdeme k určitému politikaření a zájmu jednotlivých obcí a měst.

Evergreenem každých voleb v našem kraji je doprava. Asi netřeba zmiňovat dostavbu dálnice D6. Co dalšího by se mělo na úrovni kraje zlepšit, dodělat?

JJ: Já bych rád zmínil i silnici 13, kterou vnímám jako důležitou spojnici našeho a Ústeckého kraje a také německých regionů. Společně se železnicí, která by mohla rychleji propojit Bavorsko a Sasko s Karlovarským krajem.

VF: Souhlasím s potřebnou a rychlou dostavbou dálniční sítě na Prahu, Ústí a Německo. Jako důležitou vnímám železniční síť a potřebu, aby náš kraj zabojoval o propojení vysokorychlostní tratí. Nesmíme ale zapomenout ani na možnosti alternativních způsobů dopravy i třeba autonomní dopravy. Otazníkem je i budoucnost karlovarského letiště, které bychom směřovali do podoby lázeňského letiště. To pochopitelně není žádný pevně daný koncept. Naší vizí je letiště pro privátní klientelu, případně pro malá a střední letadla, která respektují lázeňský charakter města a okolí. Koncepce regionálních letišť v Česku není dlouhodobě udržitelná.

JJ: Rozhodne není v plánu žádný letecký hub. Negativně se stavíme i k rozšiřování letiště.

Jak se dá nastartovat oblast u jižní hranice kraje? Tedy pás od Teplé až po Bochov.

JJ: Tam je jasný potenciál v zemědělství a lesnictví a v průmyslu navazujícím na tyto komodity. Využijme tuto naši krajinu!

VF: I dobudování dálnice na Prahu muže této oblasti velmi výrazně pomoci.

Máte už v hlavě nějaký požadavek na případnou další povolební spolupráci? A pokud možno s kým?

JJ: Tím základním je, aby náměstci a radní byli plně uvolnění v práci pro kraj, tedy že se vzdají svých starostenských postů ve městech a obcích. Bohužel se nám asi nepovede prosadit. Dále by mela být mnohem lepší komunikace mezi radou kraje a poslanci, senátory a starosty velkých obcí regionu. Pokud bych si měl vybrat, nejbližší nám jsou strany na starostenském principu.

VF: Musím zmínit i naše Pirátské heslo, že nejsilnější koaliční stranou je úřad. Vážíme si odbornosti úředníků a bereme je jako partnery. Bohužel, celá rada kolegu radních s nimi jedná s despektem.

JJ: To je pravda. Jsem zklamaný, jak celá řada lidí dostávající se v politice nahoru, začínají opovrhovat individualitou jiných lidí, kteří jsou na tom odborně výš. Dalo by se říct, že se je pro vlastní uspokojení pokouší ztrapnit.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Lázeňský trojúhelník se stal součástí UNESCO
24.07.2021

Lázeňský trojúhelník se stal součástí UNESCO

Dnes došlo k velmi významné události pro celý Karlovarský kraj. Výbor světového dědictví finálně rozhodl o zápisu Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových lázní na Seznam světového dědictví UNESCO.

Kreativita mění svět i náš kraj?
15.06.2021

Kreativita mění svět i náš kraj?

V rámci Operačního programu Spravedlivé transformace byl po schválení Rady Karlovarského kraje zařazen i krajský strategický projekt, který se zaměří na rozvoj kulturních a kreativních odvětví (KKO). Cílem projektu je nastartovat transformační změny v celém...

Živá kultura za časů pandemie
08.06.2021

Živá kultura za časů pandemie

Umělecká sféra zažila v uplynulém roce nebývalou existenční krizi. Z koncertních síní a hudebních klubů velkou část roku nezněly tóny hlasů a nástrojů, z divadelních sálů nebyl slyšet smích či pláč, taktéž kina a galerie...

  Piráti a Starostové
 

CHCI VĚDĚT VÍCE