Karlovarské letiště se znovu dostalo do centra pozornosti. Premiér Andrej Babiš oznámil, že by letiště mělo přejít pod armádu a stát by převzal investici do prodloužení a rozšíření přistávací dráhy.
Na první pohled to může znít výhodně. Kraj se zbaví části finančního břemene a letiště získá silného vlastníka. Jenže nejde jen o to, kdo zaplatí modernizaci. Jde hlavně o to, kdo bude mít v budoucnu vliv na provoz letiště, jeho rozsah a dopady na město.
Letiště se nachází v bezprostřední blízkosti Karlových Varů, vzdušnou čarou jen několik kilometrů od centra a lázeňského území. Každé výraznější navýšení provozu proto znamená více hluku, větší dopravní zátěž a tlak na prostředí, které je postavené na klidu, zdraví a kvalitě života.
Současná dráha letiště má podle letecké informační služby rozměry 2150 × 30 metrů. Plánované úpravy se dlouhodobě popisují jako prodloužení přibližně o 360 metrů a rozšíření až na 60 metrů. Taková změna ovlivní typ letadel, intenzitu provozu i celkový charakter letiště. Pokud má letiště nově sloužit také armádě, musí být předem jasné, co to bude znamenat v praxi.
Piráti proto požadují jasné odpovědi na základní otázky. Jaký vojenský provoz se na letišti plánuje? Jak často se bude létat? Jaká letadla budou letiště využívat? Počítá se s nočním provozem? Jaké budou hlukové limity? A jaký vliv zůstane kraji a městu, pokud letiště přejde pod armádu?
Nabízí se také jízlivá otázka – není převod pod armádu hlavně účelový způsob, jak miliardovou modernizaci započítat do obranných výdajů vůči NATO? Pokud vláda tvrdí, že jde o bezpečnostní projekt, musí ukázat konkrétní vojenský přínos. Nestačí jen přepsat letiště pod armádu a tvářit se, že tím automaticky vznikla strategická investice do obrany.
Ani argument o nových dálkových linkách neplatí bez dalšího. Už dnes se z Karlových Varů létá do turistických destinací v doletu několika hodin. Pro delší linky by po rozšíření přicházely v úvahu jen omezené trhy (viz obrázek) a není jisté, že by o ně byl dostatečný zájem. V roce 2025 navíc karlovarské letiště odbavilo 18 051 cestujících, což byl meziroční pokles o 52,5 %. To neznamená, že letiště nemá budoucnost. Znamená to však, že se o něm nemá rozhodovat podle přání, ale podle tvrdých dat.
Do debaty vstupuje i dokončení dálnice D6, která má Karlovy Vary výrazně lépe propojit s Prahou a Letištěm Václava Havla. V době, kdy by se rozšíření letiště reálně dokončovalo, už bude cesta na hlavní mezinárodní letiště výrazně jednodušší než dnes. O to důležitější je jasně říct, jakou roli má karlovarské letiště v budoucnu vlastně hrát.
Nikterak nezpochybňujeme význam letiště pro kraj. Může dávat smysl pro charterové lety, záchranné složky, nebo mimořádné situace. To ale neznamená, že má kraj bez jasných podmínek přijmout převod pod armádu a zásadní změnu charakteru letiště.
Než kraj o převodu rozhodne, musí transparentně zveřejnit konkrétní podklady: ekonomickou a dopravní analýzu, hlukovou studii, posouzení dopadů na životní prostředí a jasné smluvní podmínky. Veřejnost musí vědět, jaké pravomoci zůstanou kraji a městu a jak bude zajištěno, že civilní zájmy Karlových Varů nezůstanou na druhé koleji.
Karlovarský kraj i jeho letiště si rozvoj zaslouží. Ale chytrý a odpovědný. Převod letiště pod armádu nesmí být bianko šek, po kterém kraj ztratí vliv a obyvatelé ponesou následky.