Dopad koronavirových opatření se v našem regionu ještě výrazně projeví. Těžké časy čekají nejen velké podniky, ale zejména menší živnostníky. Ti ovšem nemají tak výrazné zastání jako dominantní firma našeho okresu – Sokolovská uhelná. Na její stranu se minulý týden postavila sokolovská starostka Renata Oulehlová, která spolu s dalšími starostkami a starosty poslala otevřený dopis premiérovi Babišovi.

V něm starostové předkládají tradiční řešení. Dát další peníze Sokolovské uhelné, a to ve formě prodloužení provozu plynárenské části ve Vřesové, která má ukončit činnost v červenci 2020. Firma toto navrhla státu koncem dubna, nyní se přidává i tlak ze strany některých představitelů obcí. „I když nepochybujeme o významu Sokolovské uhelné pro celý náš region, její lobbing vypadá, jako by na radnicích neseděli zástupci samospráv, ale její zaměstnanci. Snahou Pirátů vždy bylo jednat se soukromníky jako rovnocennými partnery samosprávy,“ komentuje sokolovská zastupitelka Tereza Zykánová.

Otevřený dopis, který ve své tradiční chvilce zmínil premiér Babiš, má ještě další rovinu. Starostka Oulehlová vypočítává, v čem je náš okres a kraj nejhorší v republice. Vzhledem k tomu, že se již šestým rokem podílí na vedení města, jde neutěšený stav věcí veřejných i na její vrub. „Pokud starostka poukazuje na obchod s chudobou, bylo to právě staronové vedení města, které se rozhodlo neodkoupit domy v Nádražní a tím přispět k dalšímu skupování místními spekulanty. Také to byla právě její radnice, která mohla odkoupit domy v lokalitě Kendíkov a tím reálně pomoci. Místo toho nemovitosti přenechala ke koupi právě Sokolovské uhelné,“ pokračuje Zykánová.

Piráti na celostátní i krajské úrovni se přitom snaží najít systémové kroky, které by emisní povolenky i útlum těžby řešil z dlouhodobého hlediska. Poslanec Petr Třešňák dlouhodobě bojuje za přenesení části výnosu z povolenek právě do Karlovarského kraje: „Snaha pomoci našemu regionu bohužel pasivitou Vlády skončila na půl cesty. Společně s ostatními kolegy napříč stranami jsme totiž navrhli takové řešení, které by k nám do kraje zpátky přineslo emisní peníze a pomohlo region modernizovat. Nakonec sice sněmovna schválila, že by měly být uhelné regiony zvýhodněné, ale jak konkrétně nehovoří, je to velmi vágní.“

Krajský radní pro regionální rozvoj Josef Janů situaci na Sokolovsku komentuje takto: „Ještě před rokem, nebo dvěmi se zdálo, že těžba uhlí tu s námi bude možná až do roku 2050, ale vývoj cen emisních povolenek velmi urychlil kroky k energetické alternativě pro náš kraj, bohužel nejsem přesvědčen, že na něj jsme připraveni. Na jedné straně jsou zde pozitiva v podobě urychlení změn v oblasti zlepšení životního prostředí, máme zde deklarovanou podporu z úrovně republiky (ReStart), máme zde i deklarovanou podporu z úrovně EU (resocializace uhelných regionů) a jsem přesvědčen, že se nám na úrovni kraje, obcí i podnikatelských subjektů podařilo najít společnou vizi. Bohužel stávající situace, kdy změny “tlučou na vrata” a my máme jen minimum konkrétních kroků podpory, tak se celkem logicky setkáváme s nedůvěrou a skepsí. Dlouhodobá absence koncepčních opatření bohužel přináší své plody. Nyní jsem přesvědčen, že jsme na dobré cestě, proto bych chtěl požádat o čas a vstřícnou komunikaci, kdy si všichni uvědomíme, že musíme být rovnocennými partnery a podporu si zaslouží každý, kdo zde chce žít, pracovat a vychovávat své děti. Nebuďme ti, kteří promrhali příležitost k pozitivním změnám“.

Tereza Zykánová uzavírá: „O útlumu těžby se mluví léta a stále se doba oddalovala. Určitě by bylo naivní si myslet, že nenastane, nebo se teď tvářit, že nás útlum překvapil.“