S čím jste šla do voleb před čtyřmi lety?

Chtěla jsem, aby kraj využil potenciál, který má. Tím myslím zejména kulturní dědictví, tradiční obory, jako je keramický a sklářský průmysl, dovednostní a kreativní obory. A aby se na tyto obory v rámci transformace zaměřil. Díky mým předchozím aktivitám jsem věděla, že v jiných regionech i v cizině už jsou dál a že mají výsledky. Hodně mne inspirovalo třeba Sasko, kde se staré fabriky a depa mění v kulturní centra, a přála jsem si, abychom to v kraji viděli podobně. A to se, myslím, daří. Nyní stojíme před podepsáním projektu nazvaného Agentura 4K pro kulturní a kreativní průmysly Karlovarského kraje. Založili jsme ji, aby se právě na tato odvětví zaměřila.

Čemu se bude věnovat?

Měla by vytvářet určitou platformu pro kreativce a díky jejich napojení na místní firmy rovněž pomáhat se zlepšováním produktů, odbytu a konkurenceschopnosti. Jejím úkolem bude posunout kraj na jinou úroveň, aby se mohl jinak prezentovat a ukázat, jaké má výhody. Například nádhernou přírodu, architekturu, dostupné bydlení. A taky předvést, že se snažíme vytvářet podmínky, aby se tu dobře podnikalo, tvořilo a žilo. Aby se lidé nebáli se do kraje vracet. Samozřejmě že se musí opravovat silnice, budovat, stavět, ale za mě osobně to není priorita, která by náš kraj měla nakopnout. Tou jsou lidé. Bez schopných a šikovných lidí nám ty stavby budou k ničemu.

Jaké jsou podle vás největší problémy kraje?

Právě odliv obyvatel a socioekonomické podmínky. Ale myslím si, že vylidňování se nám daří zastavovat. Ano, pravděpodobně to je způsobeno i přílivem Ukrajinců, ale ti jsou pro náš kraj určitě přínosem. I podnikatelé avizují, že jsou pro ně nepostradatelní, a kdyby se teď hypoteticky sebrali a odjeli zpátky na Ukrajinu, spoustu firem a hotelů by to ochromilo. Dalším problémem jsou nízké platy. Aby tu lidé chtěli žít, potřebují lepší výdělky. Pak dostupnost zdravotní péče, což ale není problém pouze našeho kraje. A taky kvalita školství, i základního. Učitelské sbory stárnou, pro mladou krev není kam sáhnout. Když se na to podíváte, tak všechny ty problémy jsou spojené nádoby. Musí se řešit společně.

Ještě se vrátím k tomu odlivu lidí… Jak ho chcete zastavit?

Sázíme na návrat expatů neboli rodáků. Setkáváme se s nimi, ptáme se, co jim brání v návratu, vysvětlujeme... V našem kraji by ale mohli najít nový domov i lidé, kteří tady kořeny nemají, ale dosavadní způsob života jim třeba nevyhovuje. My nabízíme nádhernou přírodu, lázně, kulturní dědictví. Ti lidé mnohdy potřebují jen spouštěcí signál. Problémem je i to, že místní si pořád myslí, jak jsme na tom špatně. I s tím se snažíme pracovat. Protože pokud se má něco zlepšit, tak musí každý začít sám u sebe. A navíc musí věřit, že se to povede. Proto pouštíme do světa větu: Karlovarský kraj je lepší, než si myslíte.

Zmínila jste, že těm, kteří budou mít zájem, chcete s návratem do kraje pomáhat. Jak to bude probíhat?

Na kraji vznikl koordinátor návratu expatů. Funguje ve spolupráci s hospodářskou komorou a krajskou agenturou rozvoje podnikání. Je v kontaktu s jednotlivci a snaží se jejich problémy řešit. Také jsme spustili projekt, který se snaží lidi podchytit v rámci výzvy Pojď žít na západ v kraji s divokou přírodou, kde je klid a dostupné bydlení. Přes formulář se dozvíme, zda nad návratem uvažují a co jim v tom brání. Máme zkušenost, že mnozí nad změnou přemýšlejí a mnohdy jim pomůže maličkost. Třeba věta: My vás tady chceme, stojíme o vás a pomůžeme vám.

Chtějí se někteří vrátit?

Ano! Víme už o několika desítkách lidí. Samozřejmě zní i obavy, že nemáme dostačující zdravotní péči a dobré školy. To už ale také řešíme, snažíme se zlepšovat personální situaci ve zdravotnictví. Jedním z nástrojů jsou stipendijní programy pro mediky, kteří přislíbí, že budou po studiích provozovat praxi v regionu. V posledních dvou letech bylo takto podpořeno přes sto budoucích lékařů. Kraj nabízí i motivační příspěvky zdravotnickému personálu. Investovali jsme 2,4 miliardy do školství, otevřeli jsme nové studijní obory… Nebude to hned, ale je zaseto.

S čím jdete do krajských voleb?

Hodláme dotáhnout velké projekty, které jsme toto volební období nastartovali. Jde o již zmíněný projekt Agentura 4K, který pomůže místní ekonomice. Pak projekt, který pomůže modernizaci a rozvoji lázeňství nazvaný Centrum lázeňského výzkumu. Myslíme na rekonstrukci a modernizaci Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary. Důležité je také zavedení opravdu integrované dopravy, tedy cestování s jednou jízdenkou. S tím souvisí i náš plán financovat jízdné studentům našich středních škol. A samozřejmě maximálně podporujeme vznik samostatné vysoké školy, financované ze státního rozpočtu. Naším tématem je také CHKO Krušné hory, ochrana přírody obecně a udržitelný cestovní ruch. Je toho hodně.

Nedá mi to nezeptat se: nebojíte se, že vám uškodí kauza kolem nového stavebního zákona?

Stavební zákon sám o sobě určitě ne, ale z digitalizace stavebního řízení obavy mám a jsem připravená v debatách čelit kritice. A budu ráda, když na to přijde řeč. Je potřeba to lidem vysvětlovat. Ivan Bartoš měl obrovskou odvahu pustit se do digitalizačního projektu, který byl roky odkládán. Tak velký projekt tu od revoluce nebyl. Nikdo nepopírá, že drhne, ale to je u projektů tohoto rozměru standardní. Synchronizaci stovek úřadů po celé republice není možné dělat pilotním projektem. Prostě bylo třeba to spustit a pak ladit chyby.

Co byste vzkázala voličům?

Změna je nastartovaná, a pokud se rozjedou strategické projekty, především ty zaměřené na lidské zdroje, tak si myslím, že kraj se za pár let může dostat na špičku. Bylo by skvělé, kdyby nám voliči v kraji dali důvěru a umožnili v naší práci pokračovat. Protože pokud se dosavadní rozjeté aktivity zastaví, tak se obávám, že nám už znovu nikdo neuvěří a pomyslná hůl nad naším krajem se zlomí definitivně. Zmínila bych také, že Piráti za sebou nemají jediný korupční skandál. Máme odvahu pustit se do velkých změn, které nejsou právě populární. Třeba právě ta digitalizace. Věřím, že nám vaz nezlomí a že lidé ten projekt časem ocení. Jenže to jej nesmíme hodnotit po měsíci, ale třeba až po půlroce, nebo ještě lépe za rok.


ZDROJ: MF DNES