Od roku 2016 je Karlovarský kraj jediným krajem (pokud nepočítáme Prahu jako samostatný kraj), kde se Piráti podílejí na vedení. A i když je počet zastupitelů nevelký (tři z 45), Je Pirátská stopa zřetelně a silně vidět. Mohu říci, že v námi přidělených gescích se snažíme posouvat náš kraj dopředu. A to i díky práci na klíčových strategických dokumentech, kde všichni tři Pirátští zastupitelé dokáží přesvědčit své koaliční kolegy.

V současnosti stojí náš kraj, z pohledu mé gesce regionálního rozvoje, před dvěma základními úkoly. Tím prvním je Program rozvoje Karlovarského kraje. Tedy zásadní dokument, který bude připravovat kraj pro nové finanční období Evropské unie v letech 2021-27. Karlovarský kraj, jako jeden z mála krajů v České republice, totiž i nadále bude splňovat zpřísňující se podmínky pro nejnižší finanční spoluúčast při čerpání evropských dotací a je tedy důležité náš strukturálně postižený region dobře připravit. Nový program rozvoje bude klást důraz i na největší výzvy současnosti, mezi které patří problematika klimatické změny, odklon od fosilních paliv, či hospodaření s vodou.

Druhou velkou výzvou je vládní program RE:START, v rámci kterého se vláda zavázala podpořit Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Tento malý „Marshallův plán“ má pomoci těm nejpostiženějším regionům, na které plně dopadly všechny neduhy druhé poloviny 20. století. Snahou je pomoci v různých sférách, včetně pro nás klíčového lázeňství (blíže o připravovaném institutu balneologie si přečtete v rozhovoru s Vojtou Frantou). Součástí tohoto programu je také jednání tzv. Uhelné platformy, kde se snažíme přeměnit tradiční těžařské regiony a modernizovat je – v nejbližších letech se musíme připravit na konec těžby v našem regionu a vedle zvýšení důrazu na podporu tradičních průmyslových odvětví a lázeňství musíme dát prostor i moderním technologiím, kdy doufáme v iniciační potenciál nově se zabydlujícího se BWM. Jak národní RE:START, tak evropská “Uhelná platforma” jsou společnou výzvou pro výše zmíněné tři kraje a společná vize a postup jsou velmi pozitivně oceňovány především v Bruselu. Zároveň se tímto kraje vzájemně doplňují a nekonkurují si. Vedle těchto velkých programů bych nechtěl zapomenout na menší, ale neméně důležité přeshraniční aktivity s Bavorskem a Saskem, které nám dopomáhají plně si uvědomit, že srdce Evropy je zde u nás.

Z již uskutečněných projektů musím nejvíce vyzdvihnout tvorbu digitální technické mapy Karlovarského kraje, zde se z krajského Restartového tématu stalo téma celorepublikové a nyní se projednává potřebná zákonná legislativa pro Digitální technickou mapu ČR. I když to zní jako velmi nudné téma, je to neuvěřitelná pomoc nejen pro veřejnou správu, ale i pro všechny stavaře či architekty. Zkrátka pro všechny, kteří potřebují na jednom místě přesné údaje. Důvodem vzniku digitální technické mapy byla neexistence souvislého mapového podkladu s garantovanou přesností a jednotnou symbolikou. Na rozdíl od katastrální mapy v ní uvidíme všechny objekty reálného světa, jako jsou například budovy, komunikace, chodníky, vedení technické infrastruktury a podobně. Zároveň je připravena užitečnou aplikaci Utility Report, jejímž cílem je zjednodušit proces, kdy se musí k existenci inženýrských sítí na konkrétní pozemkové parcele vyjadřovat relevantní správce. Tato aplikace pokryje celé území regionu a k dispozici by měla být pro všechny zdarma na internetových stránkách Karlovarského kraje.

Velkým tématem, a to zejména pro krajské město, byla oprava Císařských lázní. Po dlouhých letech jsme nyní před samotným začátkem prací na této význačné památce, která má možnost stát se zase ozdobou Karlových Varů. V současné době také probíhá diskuse s vedením města, které stojí o to, aby v prostoru dnešního nádvoří (návštěvníci filmového festivalu znají z hudebních produkcí klubu Kaiser) našli svůj koncertní sál karlovarští symfonici. Věřím, že se nám tak povede vytvořit živoucí kulturně-společenské centrum.

Abych nebyl jen pozitivní, bohužel se nám nepodařilo zavést některé prvky transparentnosti, zde narážíme především na propojení obrovského množství dat, kterými kraj disponuje se softwarem pro prezentaci. Řešení jsou většinou komplikovaná a drahá. Ideální by bylo vytvořit “národní software” pro obce a kraje, ale s tím nám musí pomoci Poslanecká sněmovna. Také se neujal můj experiment s veřejným elektronickým kalendář, kdy se k mé iniciativě prozatím nikdo nepřipojil. Na ten můj se může každý podívat na stránkách kraje. Co se týče transparentnosti a dotací, tak se nám podařilo aktivní účastí v radě ROP Severozápad stabilizovat ukončování a vypořádávání závazků v rámci tohoto nechvalně známého projektu a nyní aktivně spolupracujeme na tvorbě administrativní struktury pro příští programové období.

Mou vizí je pracovat na výhledu pro kraj se základní datací 2030, tedy roku kdy se bude ukončovat připravované dotační období a zároveň se připravit na dalších 30-50 let, kdy budeme pracovat již především s prostředky, které si zde vytvoříme sami. Nastavit si limity – kolik a kde budou lidé bydlet, pracovat, kde se budou vzdělávat a bavit. Jsem více než rád, že tuto možnost mám a věřím, že Karlovarský kraj bude ukázkovým místem pro život a ač se nedá dvakrát vstoupit do stejné řeky, tak si připomeneme časy, kdy jsme byli perlou v srdci Evropy.

• Josef Janů, krajský radní za Piráty