V Karlovarském kraji velká část ukrajinských příchozích pomáhá přesně v těch sektorech, kde nám lidské kapacity a síly chyběly. V roce 2023 bylo v Karlovarském kraji zaměstnáno více než 5 000 ukrajinských uprchlíků, kteří přispěli do státního rozpočtu 200 miliony korun na daních. Mohli by vydělávat více peněz – a následně platit ještě vyšší odvody – pokud by stát umožňoval přihlížet k jejich kvalifikaci, kterou získali na Ukrajině.

Je důležité znovu připomenout, jak skvěle se do pomoci Ukrajině zapojila celá občanská společnost, solidární domácnosti, ale také vláda, kraje, města a obce. Nenahraditelnou práci celou dobu odvádějí i nevládní organizace v terénní práci. V našem kraji je to především Člověk v tísni, na mariánskolázeňsku Kotec o.p.s. a další, a samozřejmě Centrum na podporu integrace cizinců pro Karlovarský kraj (pobočky v Karlových Varech a Chebu), které nejčastěji pomáhá s humanitárními dávkami, ubytováním a nostrifikací diplomů ze zahraničí.

Velký zájem je o kurzy českého jazyka. Z toho je patrné, že uprchlíci zde svou situaci aktivně řeší a snaží se právě zlepšováním znalosti českého jazyka a nostrifikací vzdělání najít lepší pracovní uplatnění. Přes prázdniny jsou také nabízeny konverzační kluby pro děti. Dalšími velmi využívanými službami jsou psychosociální a právní poradenství.

Zapomenout nelze ani na firmy, bez kterých by nebylo možné takové začlenění uprchlíků na trh práce. U nás je hlavním iniciátorem Hospodářská komora Karlovarského kraje a příchozí z Ukrajiny pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak pracovní uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky. Nejen odvody a daně, ale i jejich spotřeba přinášejí desítky miliard do našeho státního rozpočtu.

Ptám se tedy, proč nevraživost vůči uprchlíkům z Ukrajiny stále bují? Dle dat od Policie ČR se od počátku uprchlické krize nijak výrazně nezvýšila kriminalita, děti zlobí stejně jako ty naše. Možná je to tím, že Ukrajinci tráví více času venku, ve veřejném prostoru, rádi se druží a proto jsou víc vidět a slyšet. Neměli bychom si z nich tedy spíš vzít příklad?