Po dvouletém působení na kraji patří ke slušnosti vůči voličům předložit srovnání účtů v poločase - vyhodnocení programových závazků koalice a volebních programů politických stran. Takové bilancování jsme voličům představili za velké nelibosti opozičního hnutí ANO2011, což je jen potvrzením, že naše závazky plníme úspěšně : -)

Pojďme si tedy v několika dílech rozebrat, co konkrétního se na kraji zastupitelům za Piráty daří realizovat. První díl nezačneme nikým jiným než náměstkem hejtmana pro oblast cestovního ruchu, lázeňství, UNESCO a IT Vojtěchem Frantou, který se věnoval v prvním roce nastavení procesu transformace Karlovarského kraje.

Cestovní ruch

Ustavení krizového štábu lázeňství a cestovního ruchu
Cestovní ruch v Karlovarském kraji byl vystaven poslední dva roky několika krizovým situacím - Covid-19 měl v letech 2020 a 2021 katastrofální dopady na světovou ekonomiku a téměř zastavil přeshraniční turismus, Vrbětická kauza v roce 2021 ochladila česko-ruské vztahy, a ruská agrese v roce 2022 na Ukrajině logicky vystavila stopku ruským turistům, do té doby tradičním návštěvníkům kraje, to vše orámované následným růstem cen energií - z těchto důvodů bylo nutné svolávat pravidelně krizový štáb pro cestovní ruch a lázeňství a řešit krizový management se zástupci podnikatelů v turismu.

Navyšujeme rozpočet ve všech kapitolách cestovního ruchu
Kraj v letech 2021 a 2022 znatelně zvyšuje rozpočet kapitoly cestovního ruchu a s pomocí destinační agentury oslovuje nové trhy a zákazníky. Zároveň se o to víc pracuje s českou klientelou, domácí kampaň byla v posledních dvou letech velmi úspěšná a vizuálně atraktivní. Pokračovali jsme v oblíbené podpoře 300Kč/noc v kraji, alokovali dalších 10 mil. Kč na lázeňské vouchery, navýšili podporu spolkům pečujícím o naše památky - lázeňský trojúhelník a krušnohoří UNESCO, založili jsme novou destinační agenturu Krušnohoří.

Nová destinační agentura a CHKO

Krušné hory si prošly také turbulentním obdobím - v roce 2019 byla za našeho přispění velká část pohoří zapsána na seznam UNESCO jako Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge. COVID umocnil zájem o domácí turistiku a silný zájem investorů a developerů nabral ještě vyšší obrátky. Bylo tak evidentní, že Krušné hory potřebují dobře definovaná:

1. pravidla rozvoje - vzniká tak Územní studie, která má ambici tento rozvoj nastavit (práce kolegů z regionálního rozvoje)
   
2. ochranu přírody - vznik nové CHKO Krušné hory je součástí našeho volebního programu i programového prohlášení vedení kraje - přípravou pověřena pracovní skupina, která odvádí velmi dobrou práci (pod taktovkou kolegů z životního prostředí)
   
3. jednotné řízení cestovního ruchu v Krušných horách - založili jsme spolu s Ústeckým krajem novou destinační agenturu Krušnohoří z.s., která by měla od roku 2023 zajišťovat udržitelný rozvoj cestovního ruchu v celém pohoří (do výběrového řízení na ředitele máme 40 přihlášených zájemců)
   

Lázeňství

Lázně jako úspěšný nástroj léčby postcovid pacientů
Jako součást cestovního ruchu, i lázeňství prošlo v posledním dvouletí krizí - energeticky a personálně náročné odvětví muselo projít určitou proměnou a přizpůsobit se aktuálním výzvám. Naše lázně etablovaly jako ideální nástroj pro doléčování pacientů po COVID-19 onemocnění.

Pružná reakce lázeňských provozovatelů za expertního přispění jediné krajské veřejné výzkumné instituce - Institutu lázeňství a balneologie (ILAB) - vedla k vytvoření lázeňských balíčků procedur pro covidové pacienty.

ESPA Innovation award
Společnost ENSANA si za svůj inovační přístup k procedurám v Mariánských Lázních odvezla v tomto roce mezinárodní ocenění ESPA Innovation Award, stejným oceněním byl odměněn ILAB za vědecký přístup v lázeňství.

Strategický projekt Centrum lázeňského výzkumu
Institut lázeňství a balneologie byl zároveň úspěšný v podání strategického projektu Centrum lázeňského výzkumu, na který by měl získat finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace ve výši 325 mil. Kč. Tento projekt si klade za cíl především objektivizaci lázeňské léčby a její inovování, zvýšení kokurenceschopnosti naších lázní a vytvoření řady expertních pracovních míst. Kraj by tak měl navázat na vůdčí úlohu výzkumu a inovací v lázeňství, po téměř 30 letech, kdy přestal fungovat Výzkumný ústav balneologický v Mariánských Lázních.

UNESCO

Odborná spolupráce na rozvoji památek UNESCO
V roce 2021 se podařilo, po téměř deseti letech, zapsat Slavná lázeňská města Evropy na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Karlovarský kraj tak zakončil plejádu úspěšných zápisů odstartovanou Kynžvartskou Daguerrotypií v roce 2018 a Hornickým regionem Krušnohoří/Erzgebirge v roce 2019. Nejedná se o zásluhu jednotlivce, nebo snad jednoho vedení kraje, či jednotlivých měst, ale o kolektivní a dlouhodobou činnost mnoha odborníků s veřejnou podporou.

Na kraji vytváříme i nadále vhodné podmínky pro rozvoj zapsaných statků, aktivně vybízíme ke spolupráci jednotlivé odborníky a zástupce dotčených měst a obcí a financujeme rozvoj zapsaných statků pomocí navyšování dotační podpory. Od roku 2023 bude možné využívat nový dotační titul na podporu památek UNESCO, kde bude kladen důraz právě na spolupráci v území a na naplňování plánů ochrany a rozvoje daných památek.

Digitalizace a IT

Nový web Karlovarského kraje v roce 2023
Odbor IT a jeho činnosti byly v rámci kraje často přehlíženy, přesto, že pro chod a komunikaci úřadu jsou jeho služby zásadní. Jedna z nejvýznamnějších změn, které nás čekají, je dokončení nového webu Karlovarského kraje, který by měl být spuštěn na jaře 2023. Kdokoli, kdo současné stránky navštíví, tak musí uznat, že nový web je potřeba jako sůl. Kraj si na této zakázce vyzkoušel i nový způsob zadávání zakázek tzv. Best Value Approach, kdy nejde pouze o cenu díla, ale samozřejmě o kvalitu, termíny dodání a profesionální sledování zakázky, ve zkratce vysokou přidanou hodnotu.


Nová Digitální technická mapa a Geoportál jako služba obcím, městům a profesionálům
Mimo širší zájem veřejnosti proběhlo i úspěšné podání žádosti o modernizaci Digitální technické mapy na kterou kraj získal 170 mil. Kč a naváže na svou úspěšně a bezproblémově provozovanou Digitální technickou mapu, která usnadňuje život řadě obcím a městům a profesionálům ve stavebnictví. Kraj má zasmluvněnou spolupráci na digitální technické mapě téměř se stovkou obcí ze 132 a poskytuje obcím velmi profesionální službu, je tak v republikovém srovnání v předstihu. Zároveň jsme zadali zpracování Strategie informační a komunikační technologie Karlovarského kraje na následující roky s ambicí rozvíjení infrastruktury a eGovernmentu na území celého kraje, tedy naplňování definice smart regionu.

Transformace regionu - 6,3 mld. Kč pro Karlovarský kraj

Ne, nejedná se o peníze pro velké podniky na zahlazení důsledků těžby uhlí na Sokolovsku, jak se snaží někteří lobbisté tuto evropskou pomoc zkratkovitě popsat. Jedná se o část mechanismu Spravedlivé transformace, který vede ke klimatické neutralitě.

“Jsme krajem příležitostí, kde je vítán každý” - tak zní transformační vize Karlovarského kraje
Kraj, za pomoci odborně zastoupené Transformační platformy, definoval svůj plán pro transformaci regionu, který stojí na třech pilířích trvale udržitelného rozvoje a naplňuje vizi transformace Karlovarského kraje: Jsme krajem příležitostí, kde je vítán každý.

Definování Plánu spravedlivé územní tranformace Karlovarského kraje za přispění široké odborné veřejnosti
Externí nezávislí experti doporučili pro financování 11 Strategických projektů, které by měly čerpat téměř polovinu z celé alokace. Řada z těchto projektů byla úspěšně podána Karlovarským krajem. Druhá část alokace by měla sloužit k podpoře menších záměrů v celém území kraje, které budou v souladu s plánem transformace.