Živá kultura za časů pandemie
Umělecká sféra zažila v uplynulém roce nebývalou existenční krizi. Z koncertních síní a hudebních klubů velkou část roku nezněly tóny hlasů a nástrojů, z divadelních sálů nebyl slyšet smích či pláč, taktéž kina a galerie zela prázdnotou. O to více si lze cenit vytrvalosti “posledních Mohykánů”, kteří se stále snažili prezentovat svá díla alespoň pomocí rozvíjejících se online platforem. Všichni vnitřně cítíme, že umění ve všech svých podobách je pro nás bytostně důležité a nenahraditelné.
Markéta Monsportová- Obvinění ze střetu zájmů odmítám
Krajská zastupitelka za Piráty v Karlovarském kraji Markéta Monsportová byla opozičními stranami nařčena ze střetu zájmů při hlasování o přidělování dotací pro kulturní spolky a organizace. V předsednictvu organizace Marienbad Film Festival však již dva roky nepůsobí, žádost o dotaci nevyjednávala, navíc celá záležitost gesčně spadá pod radní pro kulturu Ol’gu Halákovou z KDU-ČSL.
Správný úhel pohledu
Krajský zastupitel vs. představitel města – pohled na dotace pro orchestry ze správného úhlu
Orchestry o peníze nepřijdou!
Karlovarský kraj bude již příští zastupitelstvo řešit dotace pro naše symfonické orchestry a další kulturní instituce.
Kulturní revoluce v Karlových Varech?
Víte, co začíná být novodobá karlovarská tradice? Vždy v únoru se hledají nové impulsy. Jinými slovy, od nástupu nového vedení se vždy v únoru vyhazují ředitelé městských organizací. Bez důvodů. V roce 2019 to bylo Infocentrum, loni ředitelé Lázeňských lesů, Správy lázeňských parků, Městského zařízení sociálních služeb a Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Letos se budou hledat nové impulsy v Karlovarském symfonickém orchestru (KSO) a v Kanceláři architektury města (KAM). V zemi nám nyní probíhá čtvrtá vlna pandemie koronaviru a kulturní instituce po celém Česku padají do finančních problémů. Téměř všude města své kulturní instituce ať už finančně, nebo jiným způsobem podporují. Karlovy Vary jsou tak v tomto ohledu nepěknou výjimkou.
Duševní potrava
Prožíváme dobu, která všechno, co jsme doposud znali, obrátila naruby. Život se téměř všude zastavil, náš kraj se ze dne na den proměnil. Lázeňské domy a hotely opustili hosté, ulice a kolonády se vylidnily a připomínají scény z postapokalyptických filmů. Zažíváme stav nouze a musíme si odříkat věci, které jsme brali jako automatickou součást našich životů. Možná to bude znít jako klišé, ale skutečnou hodnotu věcí si většinou uvědomíme, až když o ně přijdeme. Těch uvědomění zažíváme všichni v posledních týdnech víc než dost.